Tsuno

Pokračovali jsme podél řeky Niyodo už po pěkných silnicích a podél čajových plantáží.  Z ničeho nic nad zastavili dva frikulini v oranžových vestách a tlačili nás do leva do nějakého areál. Na vestách měli napdabo Staff a v rukách oranžovou plácačku. Pochvili se vyjasnilo že tady probíhá nějaka sportovní akce/cyklo závod a že tam byla občerstvovací stanice kam  oni měli za úkol cyklisty nahánět. Prisznali jsme že k nim nepatřičně, mezi závodníky jsme rozhodně měli největší bagaž. Pochvili jsme narazili na trojici Kanaďanů co tu učí angličtinu na škole, chvíli jsme povídali a vyrazili dál, vemeste skočili na polední meníčko a pokračoval pac jsme věděli že nás jeste čeká kopec. Ukázalo se že po 500metrech stoupání tam přes hřeben nebyla cesta ale jenom takový běžecký trail, strmý, kamenitý no tlačili jsme kola ve dvou. Druhou stranou mince byl poradny několika kilometrový sešup na druhá straně - na brzdach si neudržel ruku víc než zlomek vteřiny jak byl rozpalené. Polili jsme je vodou a pokračovali dál. Ve městě nakoupili, Rosie dala sprch v blízkém plavecaku, já šel do řeky na jejímž břehů jsme zakempovali.  Ráno tam byli rybáři chytajici nějakou starou techniku  s asi 4 metrovými pruty na deseticentimetrové mini ryby, moc jsme to nechápal.