Shimanto

Vyrazili jsme ráno páč odpoledne měl dorazit déšť, asi na dva dny. Začíná tu deštivá sezóna. Hned po startu nás čekalo nastoupat 500metru na 5km ... to už je dost strmý kopec a s místy okolo 14% stoupání. Vyjel jsme to se dvěma rychlými přestávkami, jednou na vodu a druhou nechat hada přelez cestu. Byla to makačka, viděl rudě a potil jsem krev. Není nutné si nic nalhávat. Rosie většinu tlačila a dorazila na vrchol o 35 minut později. Poté už to byla celkem sranda, v zamýšleném campu jsme byli v poledne. Camp prázdný, nikde nikdo a nic, sluníčko pražilo. Rozhodli jsme se pokračovat do 45km vzdaleneho shimanta. Parádní cesta údolím řeky shimanto, kde si mohl opravdu svištět. Jídlo jsme neměli a začlo nám docházet, obchod co jsme po 10km našli měl polední pauzu od 11 do 4 odpoledne - takže nic a my pokračovali dál podél řeky, další údajný obchod oficiálně zavřel asi tak před 15 lety a v regalu měl 3 instantní polévky a krabičky cigaret v takovém kumbale vedle babčiny obýváku. Myslím, že takové pozdvižení dlouho neměla kdyz jsme se objevili u ní v kuchyni a dožadovali se jídla. Babi nám zalila instantní nudlové polévky, k tomu dala vařené vejce a ještě někde vyškrábala zbytek rejze s lososem. Zaplatit nechtěla nic, tak jsme alespoň pokryly náklady. Ani slovo anglicky. Nakonec jsme se rozhodli pokračovat a ujet co nejdále a zakempovat v hostelu. Cestou jsme konečně narazili na normální supermarket, kde jsme se do toho obuli a udělali hostinu na lavičce. Déšť byl jen minimální úplně nakonci vesty,  posunuli ho až na další den pozdě ráno, tak uvidíme