 |
| Zdroj australská zima |
Konečně jsme se dočkali! Na doporučení Sashi, jedné z doktorek na klinice v Milduře, jsme vyrazili na Sunshine Coast do městečka Maroochydore za typickým australským sportem – surfováním. Na cestu jsme se vydali s jedním Francouzem, kterého jsme potkali během couchsurfingu v Brisbane. Pierre přiletěl do Austrálie teprve před pár dny a je chudák ještě takový ztracený v téhle velké zemi. Je to vystudovaný fyzik, i když podle vzhledu na to nevypadá, jeho praktický život se hooodně blíží klukům z Big Bang Theory. Tento seriál jsme mu pustili a moc se mu líbil! Zabavil nám noťas a dokud se nevybila baterka sjížděl díl za dílem.
Pierre a jeho obuv na pláž
 |
| Zdroj australská zima |
Zakempili jsme tentokrát v opravdovém kempu. Dostali jsme super místečko se vstupem přímo na pláž a výhledem na moře, kde se každé odpoledne prohání borci s kite surfama. Žádní lidi okolo a sprchy jen pro nás. Paní na recepci nás nejprve vyslala na naše kempařské místečko, prý je dost malé, tak ať se podíváme, jestli nám to stačí. Plac se nám zdál dost velkej. Proč paní naše místo připadalo malé, nám došlo až v pátek, když odstartovaly jarní prázdniny v Queenslandu a do kempu začali najíždět monstrozní tereňáky s karavany a ještě monstroznějšími stany. V pátek byl kemp zaplaven mravenečky, kteří se hemžili s kladívky a dalším nářadím, a stavěli svá obydlí. Náš výhled se rychle zúžil na sprchy a stan vedle.
Už od středy máme zaplacené lekce surfování. Je to bomba! Prostě nejlepší pocit na světě, když chytneš vlnu a jedeš!
Ondra po čtvrté lekci
 |
| Zdroj australská zima |
Vychytali jsme super školu, máme skupinové lekce, ale protože je ještě mimo sezónu, naši skupinku tvoří tři lidi. Někdy jsme s Ondrou dokonce sami.
Lekce probíhá následovně: nejprve malé protažení, párkrát Stand up na pláži, potom chycení několika malých bílých vlnek na pobřeží a pak už se prodíráme vlnami dozadu a čeká se na ty pravé zelené vlny. Po hodině a půl už člověk není schopen ani doplavat na břeh. Nejhorší byly první tři lekce, teď už člověk šetří pádlování až těsně když ho vlna nabírá.
 |
| Zdroj australská zima |
Na surfování je super, že je to v celku levný sport, stačí ti jedno prkno, které pořídíš za 100 až 500 babek, jeden neopren a můžeš jezdit celý rok. Žádná permice, drahý boty, oblečení a termoprádlo a hlavně je to pořád jako freeride, každá vlna je prostě jiná a nedotčená. Taky si v mezičase než přijde ta pravá vlna v klídku pokecáš s ostatními.
Ondra a náš surfing teacher Tom
 |
| Zdroj australská zima |
Ovšem číst oceán, jako to umí místní, se nikdy nenaučíme. Pokaždé když začneme pádlovat, protože vidíme „super“ vlnu, všichni ostatní začnou pádlovat proti vlně. Když se mi to stalo poprvé, trošku jsem nechápala proč. Potom, co mě pár takových „super“ vln semlelo, jak nejlépe umělo, se vždy po očku dívám na ty pravé surfaře, kterým směrem se vlastně vydat.
Jedna ze super vln!
 |
| Zdroj australská zima |
Ondra už jezdí jako drak a já samozřejmě jako vždy, jak chudá příbuzná pokulhávám za ním. Ještěže za mnou vždy stojí instruktor, který jemným strčením dodá mému prknu tu rychlost, kterou potřebuje, když ty moje párátka nestačí pádlovat. Trochu jsem se divila, proč je mi každý neopren tak akorát dole a v ramenech plandá, na ramenech mi chybí ještě spoustu svalové hmoty (a dole trochu té tukové přebývá).
Já po pěti lekcích pořád jako letadlo:)
 |
| Zdroj australská zima |
Ondra mi říká, že to píšu, jako bychom na to hned napoprvé stoupli a jeli, ale ono to tak vlastně bylo. Moje první velká vlna byla zatím asi má nejlepší, od té doby jsem se nalokala hodně slané vody a dostala pár ran přes palici. Místní surfaři nás berou s úsměvem. Nejlepší byl asi tak šedesátiletý pán, kterému jsem nedopatřením zkřížila cestu a tím zničila jeho pěknou jízdu. Mezi bojem ve vlnách jsem se mu snažila omluvit, on s nadhledem jen prohodil: „Doesn’t matter, Baby!“
Ale bohužel toho, abych chytila vlnu sama, aniž by na mě někdo křičel „Start Paddling! Padlle! Paddle! Paddle hard! And stand up“ se asi letos nedočkám. Ondra už se párkrát dočkal, ale já i tak končím tento článek s tím, že to bylo nejlepší surfování v mém životě! Snad ještě někdy nějaké přijde.
Děkujeme Kubovi Vodnárkovi za teoretickou přípravu a video rozbor před našim odjezdem! Při každý vlně na tebe myslíme a třeba příští rok vyrazíme všichni tři!
Zítra poslední lekce, balení kufrů a ve čtvrtek jsme doma jako na koni!
